Nejen celou Evropou se rozmáhá takový nešvar, kterým je zvyšující se cena elektrické energie. O tom, jak relevantní je zvýšení ceny energií je možné diskutovat, pravdou však je, že se s vysokými cenami bojuje už na státní úrovni. Hlavní nákladovou položkou každého datacentra je právě energie. Jak to ale je s cenou kWh v datacentru a co jí tvoří?

Servery se do datacentra umisťují primárně z důvodu dostupnosti a samozřejmě bezpečnosti. Bezpečnost na ceně elektrické energie příliš závislá není, i když každé moderní datacentrum disponuje elektronickým přístupovým systémem, kamerovým systémem, EPS a další.

Pro dostupnost je však elektrická energie naprosto klíčová. Redundantní routery a switche zajišťující nepřetržitou dostupnost datových služeb se bez elektrické energie nerozsvítí a zařízení samotných klientů jsou na tom stejně.

Cena el. energie, zejména pak v našem datovém centru, je komplex položek zahrnující:

• 1) nákup surové el. energie a její distribuce
• 2) zálohování el. energie
• 3) chlazení
• 4) údržba a amortizace zařízení

A to vše v poměru a s ohledem na skutečnou spotřebu zařízení zákazníka v datacentru.

1) Nákup el. energie a její distribuce

Nákup surové energie z distribuční sítě zná ze svého vyúčtování každý. Stejně tak tomu je v případě dotažení přívodů napájení až k zařízení a tuto položku známe všichni pod názvem „distribuce“.

2) Zálohování el. energie

Napájení ve správném datacentru musí být zálohováno online UPS a diesel generátory. Systémy UPS pracují s faktorem efektivity konverze a snad každé datacentrum chce mít co nejefektivnější systém UPS okruhů v náležité redundanci. Naše datacentrum provozuje tři nezávislé okruhy centrální UPS s efektivitou až 98 %. Dlouhodobé výkyvy napájení se pokrýváme diesel generátory, ovšem cena nafty bohužel též výrazně stoupla, přičemž datacentrum musí být schopné pokrýt zálohou z diesel generátorů alespoň 12 hodin. Jen za rok 2022 elektrická distribuční síť v Praze zaznamenala 3 rozsáhlé výpadky . Oba naše dieselagregáty byly vždy plně připraveny a zákazníci nezaznamenali žádné omezení v dostupnosti služeb. Za jednu hodinu záložního provozu však motorgenerátory spotřebují průměrně 85l nafty a ustát výpadky o délce až 12 hodin bez nutnosti dotankování nejsou problém. Nafta v čase bohužel ztrácí svou kvalitu, a tak i když všechnu naftu nevyužijeme, je třeba zajistit její obměnu. Tuto položku tedy již ve svém domácím vyúčtování nenalezneme, pro datacentrum je však naprosto klíčová.

3) Chlazení

Další naprosto nezbytnou položkou, kterou na svém domácím vyúčtování také nenajdeme, je chlazení. Veškeré IT technologie svým provozem generují teplo. A to je třeba odvádět. Některá datacentra chladí kapalinou, což je sice vysoce efektivní, ale pro naprostou většinu IT infrastruktury bez úprav znamenající ztrátu záruky či supportu nepoužitelné, a tak jsou za tímto účelem provozovány klimatizační jednotky. V našem datacentru provozujeme kaskádu menších klimatizačních jednotek Toshiba Super Digital Inverter s výkonem 12 - 16kW. Tyto jednotky jsou v redundanci až N+2, a proto můžeme garantovat jakost prostředí. V roce 2022 jsme navíc investovali do projektu Free-cooling, který nyní postupně implementujeme a významným způsobem tak zefektivní chlazení celého datacentra.

4) Údržba a amortizace

A nemělo by se zapomenout ani na údržbu, revize a amortizaci vybavení souvisejícího s výše uvedenými položkami. Bavíme se tedy o revizích, kontrolách, servisech a odpisu všech diesel generátorů, UPS, klimatizací, rozvaděčů a tak dále…

Účtování energií s PUE

V prostředí datových center se můžeme setkat se zkratkou PUE (Power Usage Effectiveness), což je indikátor energetické efektivity. Jde vlastně o poměr celkové spotřeby energie ku spotřebě IT vybavení a ukazuje, jak efektivní je provoz datového centra. Ideální hodnota je samozřejmě 1.0. Nežijeme však v ideálním světě, a tak opravdu velká moderní privátní datová centra (např. Google) se chlubí průměrnou efektivitou 1.2. Není neobvyklé, ba naopak je to správné, že hodnota PUE se v průběhu roku mění, zejména s ohledem na počasí – teploty.

Běžná komerční datová centra, kde se kombinuje vybavení různých zákazníků a dodavatelů, však pracují s hodnotou PUE 1,3-1,7. V takovém případě pak cenu energie pro koncového spotřebitele v datacentru určuje částka za nákup surové elektřiny vynásobená hodnotou PUE.

A máme tady další nešvar. Mnohá datová centra uvádí ve svém ceníku velice líbivou cenu za kWh. Bohužel pak o mnoho řádků dále se píše, že reálná spotřeba bude na vyúčtování vynásobena hodnotou PUE platnou pro aktuální zúčtovací období. Z líbivé ceny za kWh se pak může stát doslova noční můra.

PUE a Coolhousing

Pokud použijeme metriku neziskové organizace The Green Grid, tedy zmíněné PUE, pracujeme v Coolhousingu s průměrnou hodnotou PUE 1.3. V chladných a deštivých měsících roku se můžeme pochlubit efektivitou až kolem 1.15, naopak v suchém a horkém létě si sáhneme až k hodnotám 1.55.

Klíčové však je, že klient datového centra nemá šanci hodnotu PUE jakkoliv ovlivnit nebo si ověřit. Může používat sebeefektivnější a modernější vybavení, ale pokud datacentrum infrastrukturu neprovozuje efektivně, stejně neušetří. A zaplatí to onen uvědomělý klient, protože datacentrum svůj přístup/nepřístup jako přímou položku přeúčtuje skrytě na klienta, který hodnotu PUE může ovlivnit pouze změnou datacentra.

A proto my v Coolhousingu hodnotu PUE ve svých vyúčtováních nepoužíváme. Jde vždy o skutečnou a především pro klienta konečnou cenu za kWh, která se již žádným PUE nenásobí. S námi od začátku víte, na čem jste.