Čeština

Nastavujeme DNS záznamy domény – 1. díl

Nastavujeme DNS záznamy domény – 1. díl

Přestože Coolhousing není a nechystá se být doménovým registrátorem ani přeprodejcem, nastavení DNS záznamů domén často úzce souvisí i s různými hostingovými službami. Pro zákazníky, kteří se chtějí v problematice překladu doménových jmen na skutečné adresy serverů lépe zorientovat, jsme připravili tento stručný návod pro konfiguraci DNS záznamů domén.

Jak funguje DNS a k čemu je dobré?

Svět informačních technologií je založen na číslech. Veškeré činnosti, které počítače provádí, jsou ve skutečnosti více či méně složitými výpočty. Pomocí číselných adres počítače v internetu komunikují i mezi sebou navzájem. Tyto tzv. IP adresy jsou však pro člověka složité na zapamatování. Jde o dlouhé řetězce číslic (např. 232.147.250.123) a v moderní době po nástupu protokolu IP veze 6 ještě delší řetězce číslic a dokonce písmen (např. 2A01:05B0:C001:0106:000B:0000:0000:0000).

Říkáte si, že do svého webového prohlížeče takovou adresu běžně nepíšete? Máte pravdu. Právě proto, aby si lidé nemuseli pamatovat nezapamatovatelné IP adresy, používáme takzvaná doménová jména, zkráceně domény. Takovými doménami jsou např. coolhousing.net, google.cz a podobně.

Zadáte-li do svého prohlížeče adresu www.coolhousing.net, musí váš počítač nejprve toto doménové jméno „přeložit“ na odpovídající IP adresu. To udělá tak, že se spojí se známým DNS serverem, který ve své databázi zjistí, že IP adresa pro tuto doménu je 87.236.192.14 a odešle ji zpět vašemu počítači. Váš počítač se až v tento okamžik pokusí pomocí IP adresy spojit s naším serverem, odkud obdrží obsah našich webových stránek běžících na doméně www.coolhousing.net.

Požadovat odpovídající IP adresu

01 Při pokusu o připojení na server reprezentovaný doménovým jménem se váš počítač nejprve zeptá DNS serveru na odpovídající IP adresu a až na tu se posléze připojí.

IP adresy pro každou existující doménu jsou uloženy právě na DNS (domain name server) serverech. Každý počítač v internetu zná IP adresu DNS serveru, kterého se má dotazovat na jednotlivé domény. A naopak každá doména má přiřazen DNS server, který informace o ní šíří mezi ostatní DNS servery po celé planetě.

Doménové řády

Domény dělíme do tzv. řádů. Řády jsou v doménových jménech odděleny tečkami a počítají se zprava.

První řád tvoří tzv. TLD domény (top level domény), tedy domény nejvyšší úrovně. TLD rozlišujeme na tzv. generické (sem patří .com, .info, .org, .xxx, .name a mnohé další) a tzv. geografické, kam patří jednotlivé státy světa plus některá další území (např. .cz, .eu, .ug a podobně). Podrobný výpis platných domén prvního řádu naleznete na stránkách organizace Internet Assigned Numbers Authority (IANA), která dohlíží celosvětově na přidělování IP adres, správu top level domén (kořenových DNS zón) a další náležitosti internetových protokolů.

Domény, které si běžně registrujeme, jsou tzv. domény druhého řádu, např. v doménovém jméně coolhousing.net je slovo coolhousing doménou druhého řádu. Při tvorbě domény druhého řádu u vašeho registrátora lze používat pouze malé znaky anglické abecedy, číslice a pomlčku, přičemž pomlčka nesmí být na začátku ani na konci zvoleného názvu a nesmí být delší jak 63 znaků.

No a nyní tu jsou domény třetího řádku. Když použijeme variantu s www, tedy www.coolhousing.net, přiřadili jsme tak k doméně druhého řádu coolhousing(.net) také doménu třetího řádu www. Doména třetího řádu musí opět obsahovat pouze malé znaky anglické abecedy, číslice a pomlčku a pomlčka nesmí být na začátku ani na konci zvoleného názvu. Navíc je však třeba hlídat délku celého jména, která nesmí přesáhnout 255 znaků.

Autor: Jirka Dvořák

Nejlepší články

úložné boxy pro součástky a komponenty
Supermicro server s AMD CPU
Chladící infrastruktura s technologií freecooling